Být dítětem bezcitného masového vraha může ve výsledku být stejně odpudivé, jako být samotným vrahem. Yeong-do (In-ho Tae) si již od raného dětství procházel obskurnímu situacemi, v nichž by žádné jiné dítě v tak raném věku být jistě nechtělo. Spolužákům byl vždy terčem těch nejodpornějších výsměchů, trapného ponižování a duševních útrap. Tmavý stín vlastního otce, provázejícího ho jako věrný pes svého pána, byl vždy jakýmsi tučným černým otiskem na jeho sinalém těle, které světu jevilo se vždy jako nakažlivé znamení s mocí infikovat ostatní. Jenže s přibývajícími lety se pohled na život mnoha lidí postupně mění, k lepšímu či k horšímu, vždy dochází ke změnám. Yeong-do i přes tíživost svého dospívání vyrůstá v odolného muže. V silného a duševně velmi obezřetného muže, který o svoji budoucnost dokáže postarat se lépe, než mnozí z jeho věkových vrstevníků. Jednoho obyčejného dne, stejného jako všechny ostatní, zjevuje se před prahem jeho vlastního domu podivná žena s dítětem, z jejíž úst derou se kruté a neotesané vzpomínky na vraždu svých rodičů, kterou nespáchal nikdo jiný, než před mnoha a mnoha lety jeho vlastní otec. A protože Yeong-do nedokáže rozeznat, mluví-li žena pravdu, zve do ji do svého domu. Jak velkou chybu ale udělal, zjišťuje Yeong-do ale až v okamžiku, kdy musí čelit podivuhodným následkům celého setkání, které, jak se později ukazuje, nebylo vůbec setkáním náhodným.(Conspi)