Mladý Francouz Jacques vidí prázdný talíř jako své plátno a jednotlivé ingredience jsou mu štětcem pro vytvoření uměleckého díla. Bohužel život mu cestu k vaření moc neusnadnil a jediné, co má jisté, jsou geny k vaření předurčené po matce a možná i po otci, jehož jméno neví. Záhy po získání vysněné práce poznává svou sousedku Stellu, která má k jídlu obecně trochu jiný vztah.(Benedygtus)