Film Transit of Venus, The online (2012)

Dvakrát za 100 let protne Venuše osu mezi Zemí a Sluncem. Dozvíme se, jak přínosný byl tento úkaz při zkoumání vesmíru a jak pokračuje pátrání po životě na Venuši i dalších planetách... Trojice dam nás vítá u dokumentu, který se věnuje přechodu Venuše přes Slunce. Venuše je rychlejší než Země, musí nás tedy předstihnout – to se děje každého 1,6 roku. Zároveň je její dráha nakloněna, a tak se mezi Zemí a Sluncem ocitne jen 2x za 100 let. 26. srpna 1768 vyplul James Cook 22000 km daleko na Tahiti sledovat tento přechod, sliboval si od toho zjištění nebo odvození sluneční soustavy. Kromě jeho výpravy bylo na Zemi ještě 40 dalších stanovišť, která zaznamenala pozorované údaje. Matematici je pak zpracovali a vypočetli vzdálenost mezi Sluncem a Zemí na 150 milionů 838 tisíc 800 km. S moderními přístroji víme, že je vzdálenost těsně pod 150 miliony km, a byli tedy nepřesní pouze o 1 %. O samotné Venuši se toho přitom moc nevědělo a dalo se jen odhadovat, zda-li je na ní život, což bylo vzhledem k její velikosti a vzdálenosti od Slunce reálné. Nové poznatky přinesla sovětská sonda, která zjistila, že tu rozhodně život není. Její povrch se podobá nepřívětivým kráterům o teplotě kolem 330 °C. Zároveň je tu asi 90x větší atmosférický tlak. Sopky tvoří celou planetu, nejsou tu žádné tektonické desky. Venuše nemá ani dynamické jádro a marně bychom na ní hledali vodu. Ta na planetě bývala, ale protože je blízko Slunci, už je pryč. Dámy zkouší na Zemi, jestli by mohl být život vysoko v horách v mracích. Ty obsahují mikroorganismy, a tak je možné, že také mraky na Venuši obsahují život. Proti těm zemským jsou ale více horké a kyselé. V pátrání po životě i na dalších planetách pomáhá Keplerův dalekohled a další teleskopy. Zaznamenávají světelnou křivku, jejíž narušení značí objekt ve vesmíru. Stále je tu snaha o zachycení signálu z vesmíru. Dokument pokračuje pátráním po životě na jiných planetách a to nahlédnutím do jejich atmosféry z observatoře Maona Kea. Vyslechneme, jak pátrání probíhá a jaké látky konkrétně výzkumníci hledají. Infračervený dalekohled pátrá po metanu a stopách, které za sebou život zanechává. Na závěr ještě vyslechneme, čemu se věnuje Hubbleův teleskop, používá Venuši jako šablonu pro pozdější zkoumání exoplanet. Krátkým shrnutím pořad končí.(oficiální text distributora)