Staré aztécké kroniky ho popisují jako "učence, astronoma, filozofa, zručného umělce". Pro svůj lid byl Montezuma vznešeným Veličenstvem. Mimo několika velmožů královské krve mu nesměl nikdo pohlédnout do tváře, nebo být v jeho přítomnosti obutý, anebo se posadit. Ze svého pokoje vycházel téměř výhradně ke stolování, přijímal jen málo návštěvníků a většinu státních záležitostí přenechával členům své rady. Dokonce i ti s ním jednali pomocí prostředníků. K obětem u chrámu boha Vicilopochtliho, při nichž projevoval velkou zbožnost, přicházel po vlastní cestě, zachovával si odstup od ostatních kněží a vracel se sklíčený, hluboce zamyšlený a mlčenlivý."(oficiální text distributora)