Film se zabývá různými rozměry vášní a problematikou krásy v souvislosti s prostředím hřebčinců a dostihů. Sledujeme osobnosti několika mladých žokejů, jejich postoje, přístup ke koním i profesionální zázemí. V prostředí přímořského sanatoria, kde se jeden z nich zotavuje z pádu, se seznamují se dvěma mladými dívkami – sestřičkou a krasojezdkyní. Ty pak procházejí celým filmem jako diváci a komentátoři. Děj i kamera jsou maximálně statické, na jejich místě nastupují dlouhé výjevy s rozlehlými improvizovanými dialogy a monology.(garmon)