Film nás zavádí do malého města kdesi v Srbsku na podzim roku 1944. To bylo právě osvobozeno a místní obyvatele čeká vypořádání se s nedávnou minulostí, poválečná obnova a budování. Příběh, jehož hlavní postavou je nový učitel – bývalý partyzán, který přichází do města, aby nahradil stávající učitelku – vypráví jeho tehdejší žák. Zdravko Šotra tak nahlíží na události těsně po osvobození optikou dítěte, což mu umožnilo oprostit se od jejich hodnocení. Školou povinný chlapec má upřímnou radost z vítězství nad okupanty a s vervou se zapojuje do házení bláta na německého zajatce (ke kterému dá pokyn učitel). V improvizované soudní síni, do které učitel přivedl celou třídu, posílá spolu se zfanatizovaným davem na smrt „válečné zločince". To však jen do chvíle, kdy je souzen dědeček jeho spolužáka. Z učitele, který se tohoto bohatého sedláka zastane, se stává v očích dětí opravdový hrdina. Ředitel je naopak zděšen a od té doby pohlíží na práci učitele se značnou nedůvěrou a obavami (o vlastní místo).(dzira)