Žebřiňák tažený párem koní, veliký červený deštník proti slunci, a oslík líně klusající za vozem. Na rok 1958 už trochu enšpíglovský příjezd. Podívejte, Fanita se vrátil! Bodrý chlapík se po čtyři léta toulal celým Rumunskem jako nádeník sezónních prací. Když už dost našetřil, vrací se do rodné vísky s úmyslem se tu usadit a oženit. Což o to, bydlet může v mámině chalupě, starší bratři si už dávno postavili krásné nové domy. Se svatbou to ale bude horší. Těch věcí, co se za dobu jeho nepřítomnosti změnilo! Už si tu neříkají kamaráde, ale soudruhu. Zavedli elektřinu, takže většina práce začíná být mechanizovaná, a všichni ve vesnici jsou členy družstva! Však ho bratři nabádají, aby hned také vstoupil. Fanita chce ale podnikat, má svojí hlavu. Zbyde v ní místo i pro Lioricu, která jediná z celé vsi se mladíkovi za jeho odpor k družstevnímu vlastnictví nevysmívá?(dopitak)