Německo má svého Fausta, Slovensko a Maďarsko hraběnku Bathoryovou, Rumunsko Drákulu a Polsko má Pana Twardowského. Děj prvního filmového zpracování jeho osudů již není znám, jde však o filmovou báseň. Zachovaly se pouze názvy jednotlivých částí a scén: Názvy jednotlivých částí: 1.Na královnině dvoře rusalek 2.Ďábelské hony 3.Twardowského hostina 4.Na dvoře Ivana Hrozného 5.Láska k vlasti smývá viny Názvy scén: 1.Tance nymfy a faunů 2.Ďáblovy námluvy královně 3.Na černé louce 4.Belzebub svolává nečisté duchy 5.Pochod ďáblů do svatého 6.Sabat čarodějnic 7.Útok na pana Twardowského 8.Čarodějné umění 9.Polonéza 10. Twardowski zaprodává duši ďáblu 11. V Kremlu 12. Polští poslové ve dvoře Ivana Hrozného 13. Dopis krále Štefana Batore 14. Carova oblíbenkyně 15. Báthoryová u Pskova podle slavného obrazu Jana Matejky 16. Návrat z války 17. Krčma „Řím“ Podle mnoha legend žil Pan Twardowski v 16. století v Krakově a výměnou za umění a znalost magie zaprodal duši ďáblu. Tyto schopnosti ho přivedly až ke královskému dvoru, kde údajně dokázal oživit mrtvou ženu. Na ďábla se však pokusil vyzrát tím, že do smlouvy dopsal paragraf o tom, že si jej ďábel může vzít pouze v Římě. Řím však nikdy navštívit nehodlal. Čert jej však nakonec dostihl v krčmě s názvem „Řím“. Podle jedné z legend se však Panu Twardowskému podařilo s pomocí zpěvu církevních písní ďáblovi utéci a uchýlit se na Měsíc, kde přebývá dodnes.(eraserhead666)